Když se my lidé procházíme po povrchu zemském, šlapeme, co chvíli po nějakém tom kamení. Přičemž tomu nevěnujeme obvykle ani příliš pozornosti, pokud nám taková chůze není nepohodlná nebo přímo nepříjemná. Po obyčejném kamení lhostejně šlapeme a nepřipadá nám na tom nic nepatřičného. Takové kamení se ignoruje, protože je pro nás vlastně bezcenné. Není ničím zajímavé, takže proč o něj projevovat zájem? Ale když potom my lidé narazíme někde na drahé kameny, to už je jiná. Ty nepošlapáváme, do těch nekopeme, ty neignorujeme. Právě naopak. Toužíme je mít.
Drahé kameny jsou vzácnost
Drahé kameny jsou nám lidem vzácné třeba proto, že je jich na matičce Zemi poměrně málo. Ale nejen proto. Také si ceníme jejich krásy, která nám imponuje, a kdekdo z nás jim přisuzuje dokonce i něco navíc. Pro někoho mohou být zdrojem tajuplné energie a chuti do života, pro někoho jsou magické, někdo je považuje za pomocníky v lidovém léčitelství… Prostě co člověk, to názor na drahé kameny. Ale na jednom se určitě shodneme. Na tom, že jsou krásné. A že si je někdy pořizujeme, abychom je měli. Ať už s nimi hodláme naložit jakkoliv.